Smysl, výhledy
Proces sjednocení v Evropě vytváří zcela
novou situaci zejména ve střední a východní Evropě. Uvolněním řady
administrativních bariér se dostávají do užšího kontaktu celé evropské regiony
i na mezistátní úrovni. Jejich přirozené vazby se nemohly rozvíjet právě
z důvodů politických, popřípadě ideologických. Jestliže
v minulosti zcela nedávné měly v mezilidských
kontaktech dominantní úlohu státní hranice,
dnes začíná být tato bariéra
anachronismem.
Vazebné
souvislosti mezi sousedními regiony nalézáme po celé Evropě. Klíčové postavení
mezi nimi zaujímají, z řady důvodů, vztahy na linii „západ – východ“.
Nejstarší historické, kulturní a geografické souvislosti tvoří pouze základ a
„odrazový můstek“ pro současné a zcela aktuální potřeby rychle se integrující
Evropy.
Bylo
by ignorováním skutečnosti, pokud bychom neviděli, jak neustále narůstá četnost
kontaktů mezi zmiňovanými regiony. Jedná se o kontakty daleko masovější a
spontánnější, než jsme byli zvyklí z předchozího období. V současné
etapě mají kontakty do určité míry deformovanou podobu co do směru, obsahu i
rozsahu. Nicméně budoucnost, kdy se i obyvatelé středoevropských regionů budou
vydávat ve větší míře nejen za turistikou, ale i za studiem a prací nejen do
Rakouska, Německa nebo Maďarska, ale i do jižního Polska a na západní Ukrajinu,
není příliš vzdálena.
Podíl slavistické výuky (s důrazem na seznámení
se životním způsobem i jazykem ruského, ukrajinského a běloruského etnika) je
v tomto smyslu samozřejmou podmínkou výuky. Zejména v současnosti,
kdy v důsledku četných migračních procesů tvoří východoslovanské jazykové
skupiny na našem území význačnou menšinu.
Souseda
musíme poznat všestranně. Proto není
smyslem omezovat se pouze na jazyk jako takový, ale jeho prostřednictvím poznat
na modelu vlastního komunikačního kódu (tedy i jihočeského regiolektu)
způsob života našich sousedů. Univerzálnost jazyka jako komunikačního
prostředku nám v tom pomůže.
I
v lingvistice sílí proud, který zdůrazňuje a v praxi skutečně
prosazuje pohled na jazyk jako jev hluboce společenský, a proto důsledná
aplikace uvedených myšlenek v důsledně konfrontačním studiu sousedních
regionů umožní studentům daleko lépe pochopit nejen to, co mají sousední etnika
ve střední Evropě společné a co rozdílné, ale také příčiny těchto jevů.
Poněvadž byly v nedávné minulosti uvedené
aspekty ve výuce všech stupňů škol a zejména jazykového zaměření do určité míry
opomíjeny, domníváme se, že nastal vhodný moment k prezentaci uvedených
myšlenek a jejich popularizaci zejména mezi studenty jazykových oborů našich
vysokých škol.
Předmět je koncipován jako výběrový dvousemestrální seminář
s přednáškou (1/1), který navazuje na vyučované předměty jednotlivých
kateder:
-
na katedře bohemistiky
na Dialektologická
praktika (výběrový seminář; sylabus přikládáme)
-
na oddělení ruského
jazyka na Ruské historické a národní reálie (seminář povinného bloku)
-
na katedře pedagogiky
na rozšířenou výuku předmětu Globální výchova (seminář povinného
bloku).
Seminář je uzavřen v obou semestrech
zápočtem. Je určen především studentům všech typů jazykových oborů, ale i
dalším zájemcům o dialektologická studia.
Poněvadž
prezentuje provázanost sousedních regionů na linii „západ – východ“,
zaujímá v programu centrální místo
širší slavistický pohled. Tradiční slavistická (dialektologická) srovnání
fonetiky a morfologie budou doplněna o další aspekty, které mnohem těsněji
souvisí s mimojazykovou realitou; zejména studiem nářeční lexikologie (s
explorací současného stavu slovní zásoby), popř. hodnocením skladby.
Úkolem tudíž bude získat nejen získat určitou
sumu vědomostí, ale především na jejím základě poznat jazyk (tedy nejen česká,
popř. regionální nářečí) a kulturu regionu, popř. provést srovnání se způsobem
života regionálních sousedů. Poznatky ze semináře pak absolventům umožní více
proniknout do problematiky středoevropského regionu (s možností hlubší sebereflexe).
Cíle řešení
Zvýšit
všeobecnou úroveň znalostí o sousedních regionech. Prostřednictvím znalostí
jazykových upevnit v povědomí studentů bližší pojetí mentality, kultury,
chování a jednání sousedů. Cílem je i předvídat určité situace, a tím předcházet
nepochopení či dokonce konflikty mezi sousedy na základě výsledků dílčích
disciplín. Toho dosáhneme intenzivním využitím syntetických poznatků
v procesu týmové spolupráce.
Způsob řešení
Standardní
metody práce v seminářích a na přednáškách v podobě zpráv a krátkých seminárních
prací, které doplňují přípravu studentů v oblasti odborné práce, budou
doplňovány i netradičními postupy.
Jde o
způsob využití mezioborových výsledků dosažených v paralelních seminářích
tohoto typu, jak je uvedeno v záhlaví projektu.
Prezentace
Uzavření
cyklu přednášek a seminářů bude východiskem k zobecnění zkušeností a
poznatků. Jejich konzultace s kolegy na mezioborové úrovni bude etapou
ověření, rozšíření a verifikace závěrů z studia jednoho oboru.
Předpokládá
se usnadnění budoucí publikační činnosti posluchačů (např. článků
v odborných časopisech: Auspicia, Český jazyk a
literatura, Výběr apod.), podílu na rozvoji studentské odborné činnosti (SVOČ)
a dalších studijních i odborných aktivit.