Název studijního předmětu: Historické a národní reálie (Rusko a SNS)

· PŘEDMĚT akreditován

· zkratka předmětu: ORJ/HNR

· typ studijního předmětu: povinný

· garant: Mgr. Jiří Korostenski, CSc.

· rozsah studijního předmětu (počet hod./týden; Př –Se – Cv): 2 + 0 + 0

· forma výuky: přednáška

· semestr: LS/ZS

· typ zakončení: zkouška

Obsah předmětu (stručná anotace):

Předmět je koncipován jako základní zdroj informací historické a národní povahy především pro studenty rusistiky, ale rovněž i další zájemce na počátku jazykovědných studií. Historická a národní východiska tak tvoří nezbytný základ pro studium jakéhokoli jazyka.

Důraz je kladen na především na klíčové etapy ve vývoji ruského státu, především etapy vzniku a rozpadu jednotlivých státních útvarů na území východních Slovanů, jakož na otázky formování „národního“ charakteru a na kontakty mezi slovanskými etniky.

Požadavky na studenta :

Zpráva k vybrané problematice. Záznam dvou textů, minimálně jeden výjezd do vybrané obce. Záznam dvaceti lexémů (kartotéka). Rozbor textů.

Tematický plán

1) K teoriím vzniku slovanského etnika. Pravlast Slovanů a „Velké stěhování národů“.

2) Kyjevská Rus - nejstarší státní útvar na území východních Slovanů. Normanská teorie.

3) Základní vývojové etapy Kyjevského státu: styky s Byzancí a dalšími evropskými státy, christianizace, vrcholná etapa – Jaroslav Moudrý a Vladimír Monomach, krize a tatarský vpád.

4) Vznik nového státního centra – Moskevská knížectví, boj proti Tatarům a centralizace státu, vznik samoděržavného systému.

5) Počáteční etapa ruské expanze. Politické a kulturní kontakty s Evropou – druhý jihoslovanský vliv. Postavení pravoslavné církve a rozkol.

6) Vrcholná etapa samoděržaví – Petr Veliký a Kateřina II. Selská povstání v Rusku jako projev rozporů a krizí samoděržavného systému.

7) Směry ruské expanze v 18. a 19. století – Polská otázka. Příčiny zaostávání Ruska za Evropou.

8) Zrušení nevolnictví v r. 1861 a posílení nových ekonomických tendencí. Rusko-japonská válka a ruská revoluce v r. 1905 – 1907.

9) Národně-osvobozenecké hnutí v Rusku – etapy a jednotlivé proudy. I. světová válka a definitivní zhroucení samoděržavného systému. Odstranění Prozatímní vlády a přechod moci do rukou bolševiků.

10) Občanská válka a intervence. NEP a první pětiletky v SSSR. Přesun moci do rukou Stalina a represe ve 30. letech minulého století.

11) Mezinárodní postavení Ruska před válkou a rozložení sil. Uzavření sovětsko-německého paktu. Druhá světová válka a její důsledky.

12) Vznik dvou hospodářských a vojensko-politických systémů v čele s SSSR. Studená válka, XX. sjezd KSSS a odsouzení kultu osobnosti. Chruščovova politika. Rok 1968 a ČSR. Nástup stagnace za gen. tajemníka L.I. Brežněva.

13) Přestavba M. Gorbačova – vnitropolitické a ekonomické krize. Rozpad SSSR – vznik samostatných států na jeho území.

14) První polovina 90. let minulého století jako etapa vzniku nových politicko-ekonomických konstelací v Rusku a v celém světě. B. Jelcin a V. Putin.

Odborná literatura:

Základní:

Švankmajer M. a kol.: Dějiny Ruska, Lidové noviny, Praha 1995

Šedivá E., Korostenski J.: Ruské historické reálie pro 1. ročník, PF JU, Č. Budějovice 1990

Doporučená: Dějiny světa díl 1-10, Svoboda, Praha 1960 – 1968