Ještě
k recenzím knihy Zbyňka Holuba (Naše
řeč 5/2004) [1]
Daniel Bína,
Zbyněk Holub, František Krejča, Vojtěch Storm
V průběhu uplynulých 15 let se na
jihu Čech zformovala pracovní skupina lidí, zabývajících se problematikou
dialektů na pozadí vztahu jazyka, lidové kultury a zákonitostí vývoje regionu.
Jádro pracovní skupiny tvoří lingvista, etnograf, krajinný architekt a
počítačový odborník.
Členové této pracovní skupiny si se
zájmem přečetli články dr. Čižmárové a dr. Balhara (Naše řeč 5/2004), velmi kritické k projektu,
kterému se výše zmíněná pracovní skupina věnuje. Mezi výstupy tohoto projektu
patří (mimo jiné) kniha Zbyňka Holuba Lexikon
nejjižnějšího úseku českých nářečí. Zejména tento počin je recenzenty ostře
odmítán.
Proč? Kniha
má jistě řadu nedostatků. Ale navazuje na již publikované dílčí předcházející
práce. Proč tedy kritici nevystoupili se svými námitkami a podněty dříve?
Recenzenti byli jistě ovlivněni vědomím významu studovaného tématu a kvalita
jeho zpracování jim nesporně leží na srdci. Jedině tím snad lze vysvětlit
razanci kritiky.
Rovněž členové pracovní skupiny uznávají
závažnost tématu, kterému se již tak dlouho věnují a který ostatně je
v souladu se záměrem českých dialektologů vytvořit Slovník českých nářečí.
O významu záměru svědčí i to, že brněnská katedra českého jazyka Filozofické fakulty
Masarykovy univerzity opětovně (po 10 letech) vypsala téma Specifické rysy
slovní zásoby doudlebského dialektu
jako název doktorské práce. [2] Lze se tedy jen dohadovat, proč se recenzenti
neobtěžovali odpovědět na prosbu o zprostředkování kontaktu s doktorandem,
jemuž bylo téma svěřeno. Pokud nejde recenzentům jen o zastřené a nevyřčené
osobní důvody a skutečně mají na mysli v recenzích proklamovaný odborný
zájem, proč se nepokusili o konstruktivní kontakt dříve? Mnoho otázek již mohlo
být diskutováno. [3]
Je asi zbytečné se takto ptát.
Ostatně, dr. Balhar v recenzi zdůraznil, že
vědec pracuje sám a nečeká na reakce oponentů. S tímto názorem se členové
jihočeské pracovní skupiny plně ztotožňují. Pokračují ve svém záměru dále a na
jihu Čech svoji pozornost přesunují z doposud sledované národopisné
oblasti Doudlebsko do oblasti Blat, Kozácka a do
jihozápadních Čech, na Prácheňsko. Zde v zájmu rozšíření projektu
spolupracují s pracovníky Západočeské univerzity, zejména v rámci
využití širší databáze jazykových jevů a reálií uložené na KIV FAV ZčU v Plzni.
Právě v této době (duben 2005) jsou zřizovány webové stránky
(na internetové adrese http://www.geniusloci.ryvola.net/), na kterých
bude také dán prostor k další diskusi k projektu a k výše
uvedeným recenzím dr. Čižmárové a dr. Balhara (i v tomto případě platí: mimo jiné).
[1] Předkládaný
text byl dne 15. dubna 2005 zaslán PhDr. Františkem Krejčou do redakce časopisu
Naše řeč. Ke dni zveřejnění (tj. ke dni 21. listopadu 2005) na něj nebylo
reagováno. Přitom na první odpověď dr. Holuba bylo reagováno okamžitě (srv. Naši řeč 5/2004). Domníváme se, že takto
sdělená informace má dostatečnou výpovědní hodnotu.
[1] Obor
č. 73-03-9 Český jazyk; doktorský studijní program.
[1] V této
souvislosti je jistě nutné zmínit zásady odborné kritiky, které zdůrazňoval již
prof. Vladimír Šmilauer (např.: Několik pokynů pro
kritika. Časopis pro moderní filologii, r. 31, 1948, s. 307-310; Slovo
a slovesnost, r.14, 1953, s. 124n.) a na které upozorňuje i prof. Klimeš
(Klimeš, L.: Úvod do vědecké práce v jazykovědné bohemistice se
zvláštním zřetelem k pracím seminárním a diplomovým. 2. vyd., Plzeň 1983; s. 55-56).
