Slovo úvodem

K pojetí genia loci

Genius loci českého jihozápadu… Kolik historie i současnosti, rozkvětu i úpadku, radosti i žalu se vejde do tohoto magického názvu projektu i konferencí…. Ochranné božstvo (známé z římské mytologie) určitě chrání toto místo i dnes. Stejně tak tomu bylo od příchodu Keltů, slovanských kmenů, za panování Vítkovců, Rožmberků, Buquoyů. Duchové strážní ochraňovali toto místo v různých dobách. Lidé tudy procházeli od nepaměti. Jihočeskou zemí kdysi táhly výpravy z Německa i z Maďarska, se svými houfy navštívili český jih i husitští hejtmani, pasovští žoldnéři či rybníkáři. Duchové místa často chránili obyvatele kraje před přílišnou germanizací, pomáhali utlumit neblahé důsledky obou světových válek… Pomáhali v době vyhnání českého obyvatelstva z pohraničí nacistickými pomahači v roce 1938, někde odstraňovali následky odsunu německého obyvatelstva a devastace pohraničních částí tohoto místa poté (kdy došlo k jejich vylidnění). Duchové strážní jistě s povděkem přijali napojení českého jihozápadu na evropské společenství, které by snad mohlo ekonomicky pomoci tomuto místu (jak o to již v roce 1611 usiloval pan Petr Vok)… tentokrát ovšem nikoli proti pasovským, ale s nimi. Rožmberský poklad by dnes mělo nahradit poctivé snažení obyvatel jihočeského místa, píle i moudrost usilovných pracovníků. Drobným příspěvkem tomuto snažení jsou i naše stránky (a s nimi související sborníčky).

Prof. PaedDr. Gabriel Švejda, CSc.

Zaměření stránek

Zaměření stránek se může stát výzvou pro poznávací aktivity organizací i jednotlivců. Kognitivní aktivita se zde projevuje jako smysluplná tím, že objevuje specifické znaky takových kategorií, jako je způsob života, sociální a politické chování či politická kultura regionu. Navíc může přispět i k jisté renesanci kulturních faktorů a jejich místa v procesu poznání. Nejde tedy o roli jakýchsi „nadstavbových“ prvků, ale o vlastní základy a východiska. Právě jejich specifičnost se projevuje v přesahu vlivu, a to jak do minulosti, tak co do následujících konsekvencí. Zatímco ekonomické faktory působí aktuálně a mají tendenci k dynamickým a četným změnám, kulturní faktory (tradice, historická zkušenost, jazyk, literatura aj.) mají relativně stále trvající charakter. Jejich ráz tedy přesahuje do minulosti, současnosti a budoucnosti a udržuje kontinuitu specifičnosti jednotlivých regionů.
O tom podávají svědectví také tyto stránky.

Prof. PhDr. Emanuel Pecka, CSc.

Smysl projektu

Jak vyplývá z názvu projektu, v centru našeho zájmu výzkum v západních a jižních regionech českých zemí na počátku nového století (s ohledem na starší vývojová stadia). Vztah mezi smyslem a významem slova nebývá obvykle interpretován na jazyce regionu (s výjimkou některých studií zaměřených na dílčí výzkum strukturních a nestrukturních útvarů). Z tohoto hlediska (při posuzování struktury regionálního komunikačního kódu) ovšem dosud chybí pokusy o postižení korelací mezi jazykem regionu (popř. dialekty, regiolekty) a (ne)hmotnými doklady tradiční lidové kultury jednotlivých oblastí. S tím souvisí i zájem o další oblasti regionalistiky.
V současné době do popředí stále více vystupuje problematika začleňování regionálních struktur do širšího evropského kontextu (a s tím spojené otázky diskursu týkajícího se otevřené a občanské společnosti a jeho reflexe v komunikaci v prostředí jižních a západních českých regionů). Současně roste význam systémových vztahů mezi lokálním (regionálním) a národním (na pozadí vývoje jazykových rovin a jejich vnímání obyvatelstvem oblasti). Na okraji našeho zájmu však nemůže stát ani pojetí jazyka jako škály, jejímiž extrémními projevy jsou hodnoty myšlení jednotlivce a vazby sociální (hrající nezastupitelnou úlohu při formování modelových procesů jazykového regionálního “ekosystému”). Takové pojetí se též může stát jedním z prostředků podpory myšlenek trvale udržitelného života a rozvoje společnosti (v souvislosti s povědomím o místě a způsobu života mluvčích).
Výzkumný projekt se zaměřuje též na zachycení současného stavu mluveného jazyka regionu (hláskoslovné, tvaroslovné, syntaktické, lexikální a pragmatické aspekty jazykových rovin; zejména na popis slovní zásoby, kolokvialismů a dialektismů, kolokací a frazeologie) prostřednictvím analýzy textů (v síti sledovaných obcí). Explorátoři se postupně rozšiřují sběr dokladů venkovské (ale i městské) mluvy. Realizace projektu počítá s etapou zpracování dosavadních záznamů, s etapou záznamu současného jazyka a s etapou analýzy a kompletace výsledků (výstupy se soustředí na zpracování multimediální databáze, vydání CD roomu s texty, vydání závěrečné monografie a rozšiřování těchto stránek).

PhDr. Zbyněk Holub, Ph.D.

Výhledy projektu

V květnu a v říjnu 2005 proběhly v Plzni a v Českých Budějovicích dvě konference s názvem Genius loci českého jihozápadu. Lze je chápat i jako dovršení další etapy tohoto nadmíru zajímavého a nepochybně přínosného projektu. Výsledky, které přináší jeho řešení, představují obohacení jak pro lingvistiku, tak pro etnografii, a je nezpochybnitelné, že i tento projekt představuje potvrzení významu interdisciplinární spolupráce; v tom je rovněž jedna z jeho nezpochybnitelných hodnot. Projekt byl původně zahájen na území jihočeské národopisné oblasti tradičního Doudlebska, kde byl jednak nasbírán bohatý materiál (viz publikované práce a realizované muzejní národopisné akce z nashromážděných výsledků vycházející), jednak byla stanovena a ověřena metodologie pro tento druh interdisciplinárního výzkumu. Nyní nastává fáze, kdy by projekt měl být řešen - vzhledem k rozsahu poznatků, které byly nashromážděny – v dalších národopisných oblastech jak jižních tak západních Čech, a kdy by rovněž měl být dosavadní postup ověřen ve vybrané podoblasti v rámci tradičního Doudlebska.
Projekt je zaměřen na život a myšlení tradiční pospolitosti a jejich odraz v řeči obyvatel dané oblasti. Ačkoli se tazatelé (především studenti dialektologických seminářů) ve své dosavadní práci snažili postihnout každodenní život tradiční pospolitosti, ukázalo se, že některé tématické celky jsou přeci jen poněkud upřednostněny (např. některé sváteční příležitosti, tradiční strava, oděv či vybavení domácnosti) a jiné jsou poněkud opomíjeny. Tento fakt je nutné konstatovat, i když ani v nejmenším není chybou či slabinou dosavadní práce. Má to v podstatě dva důvody. Jednak je to způsobeno odborným zaměřením samotných studentů, kteří jako lingvisté (a nikoli jako národopisci) nemají pochopitelně dokonalý přehled po celé škále norem každodenních (pracovních i svátečních) příležitostí v životě tradiční pospolitosti, a nejsou také plně obeznámeni se všemi formami tradičního rolnického a řemeslného zaměstnání a tradiční podomácké rukodělné výroby. A na druhé straně je to způsobeno skutečností, že nejčastějšími informátory v navštívených lokalitách byly starší ženy a pohled těchto informátorek na minulost a na život je podmíněn rolí ženy a matky v rodině a v pospolitosti. Tím je také dána jistá nevyváženost sledovaných témat.
Do budoucna je již možno stanovit některé zásady další práce. Projekt bude pokračovat zpřesňováním pohledu na dosavadní výsledky v rámci oblasti, v níž začal být prováděn. Návratný průzkum bude zaměřován na ta témata a ty formy života tradiční pospolitosti, které nebyly dosud podrobně zpracovány. V rámci dané doposud sledované oblasti (tradiční Doudlebsko) bude vymezen relativně celistvý a uzavřený subregion, v němž začne být prováděn průzkum detailní, který zpřesní a ověří dosavadní způsob získávání poznatků a jejich vyhodnocování. Předběžně byl stanoven pro tento účel subregion Křemežsko (oblast na pomezí Českobudějovicka a Českokrumlovska, součást tradičního Doudlebska, vymezená a relativně uzavřená masívem hory Kleť).
Dosavadní způsob práce začne být prováděn v dalších národopisných oblastech jižních a západních Čech - nejbližší další etapou projektu by mohla být národopisná oblast jihočeských Blat. Jednou z podmínek pokračování projektu tímto směrem je vytvoření sítě respondentů, kteří budou schopni a ochotni podle potřeb projektu vydat se do terénu, vyhledávat pamětníky a lidi obeznámené s minulostí svého kraje a své obce, a ve spolupráci s řešiteli projektu vést výzkum v daných obcích. K tomu je potřebná těsnější součinnost etnografů a vlastivědných pracovníků z jižních a západních Čech s lingvisty. Proto je již na jaro 2006 plánována v Jihočeském muzeu v Českých Budějovicích pracovní konference muzejních etnografů z jižních a západních Čech, na níž bude projekt v plné šíři prezentován a etnografové budou vyzváni k účasti na něm. Ale projekt nesporně musí do budoucna využívat pro svoje cíle také spolupráci s dalšími odborníky z řad historiků, geografů a možná také ekologů. Doufejme, že na dalších konferencích Genius loci a v dalších dílčích etapách tohoto projektu bude možno se o přínos nových odborných spolupracovníků i laických zájemců z řad poučené veřejnosti opřít.

PhDr. František Krejča